POZOR!                 Tento týden mají „naše noviny“ DVĚ STRANY !

U nás nakoupíte NEJVÝHODNĚJI!

Aktualizováno vždy o víkendu.
naše noviny
o veřejnosti od r. 1994 Internetový týdeník naše noviny str. 1 naše noviny str. 2
Kontakt na redakci
babocka@vram.cz
Internetový týdeník o kultuře
a společnosti od r. 1998 naše noviny str. 1

Plné kontejnery ukazují, že lidé čím dál více třídí

Přestože se stále zvyšuje počet kontejnerů na tříděný odpad a četnost jejich vývozů, stává se, že jsou nádoby někdy přeplněné. SAKO Brno stav průběžně monitoruje a na situaci reaguje.

Společnost SAKO Brno musí čas od času řešit stížnosti na přeplněné popelnice. Hlavně u tříděného odpadu. A to i přesto, že některá stanoviště tříděného odpadu sváží až sedmkrát týdně a směsný komunální odpad až třikrát týdně. „Důvodem, proč mohou být někdy kontejnery přeplněné, je fakt, že stále více Brňanů třídí odpad, za což jsme velmi rádi. Například loni se v  Brně vytřídilo o 279 tun plastu více než předcházející rok. Proto jsme také v roce 2017 ve městě doplnili 681 žlutých kontejnerů na plast, 633 kontejnerů na papír a 56 kontejnerů na odkládání skla. Na vybraných místech jsme na tento trend reagovali i navýšením počtu vývozů,“ uvedl ředitel společnosti SAKO Brno Karel Jelínek a zároveň požádal všechny Brňany, kteří třídí, aby papírové krabice a PET lahve sešlapávali. Nesešlápnuté totiž zabírají zbytečně mnoho místa.

Kromě toho však existují i další důvody. Někteří podnikatelé a živnostníci používají k  odkládání odpadu popelnice určené výhradně občanům města Brna. Zákon jim přitom ukládá, aby si zajistili svoz a zpracování odpadu buďto individuální smlouvou s  dodavatelem služeb, anebo mají možnost zapojit se na základě smlouvy do obecního systému. „Služby pro firmy poskytuje také společnost SAKO a všichni zájemci se o nich mohou informovat na našich webových stránkách nebo nám zavolat. Naši obchodní zástupci se pak už o vše postarají,“ uvedl Karel Jelínek. Dodal, že obchodní zástupci podnikatele také aktivně oslovují a nabízí jim vhodné řešení.

Bezproblémový svoz odpadu v  poslední době komplikuje i dopravní situace v  Brně, přestože posádky vyjíždějí v časných ranních hodinách, aby se vyhnuly kritické dopravní špičce. „Často se setkáváme s  auty zaparkovanými v křižovatkách, v jednosměrných ulicích nebo dokonce přímo před stanovišti s  kontejnery ve svozových dnech. Pak je samozřejmě velmi složité vyvézt kontejnery tak, aby zaměstnanci auta nepoškodili,“ podotkl Karel Jelínek.

Zástupci SAKO Brno proto po dohodě s nejužším vedením města a odborem životního prostředí vytipovali nejproblematičtější lokality a oslovili starosty jednotlivých městských částí, aby dosáhli společného cíle – čistého Brna. „Hledáme řešení, abychom zajistili optimální četnosti výsypů, objemy a počty nádob na stanovištích a dostatečný přístup k  popelnicím a kontejnerům,“ dodal Karel Jelínek.




Psychosomatický přístup k pacientovi ve FN Brno

Kromě akutních operací či  chirurgických výkonů je mnohdy potřeba postarat se o  pacienta také po  stránce psychické a  motivovat jej například k  tomu, aby své onemocnění a  léčbu lépe zvládal. Léčebnou a preventivní péči  pro  lůžkové a  ambulantní pacienty FN Brno, u  kterých vznikla indikace psychologické intervence (ať už diagnostická, terapeutická nebo  krizová) poskytuje Oddělení klinické psychologie. To je rozmístěno na  určitých klinikách a  odděleních FN Brno, kde tak funguje ucelený management vedení pacienta, který je rozšířený o  psychologický a  psychosomatický přístup. Na  specifika této praxe jsme se zeptali vedoucí klinické psycholožky Oddělení klinické psychologie FN Brno PhDr. Hany Neudertové, Ph.D., která se podílí na  několika výzkumných projektech v  oblasti klinické psychologie a psychosomatiky, odborně se zaměřuje zejména na psychosomatické souvislosti chronické bolesti, připomeňme např. její odborné publikace: Význam psychologické péče u  degenerativního onemocnění páteře, Realita psychosomatické péče v  současné algeziologii nebo Komplexní psychoterapeutický přístup v  péči u pacientů s  algickým syndromem.

Je to pacient, u  kterého je vhodné kromě biomedicínských standardů léčby zvolit také intervenci psychologickou, protože existuje předpoklad, že onemocnění je významně provázáno s  psychickým stavem. Tento pacient mnohdy vystřídá nejednoho lékaře somatické medicíny, aniž by došlo k  výrazné úlevě a  vyléčení tělesných potíží do  pocitu subjektivně prožívaného zdraví. Často se objevují i  případy pacientů, kdy je pro  lékaře těžké stanovit adekvátní diagnózu vysvětlující fyzické potíže s  následnou terapií. V  takovém případě ošetřující lékař služby psychologa pacientovi nabídne nebo mu přímo po domluvě vystaví žádanku ke klinickému psychologovi. Někteří lidé mají pojem „psychosomatika“ spojen s  alternativní medicínou, dokonce se v  naší společnosti ustálilo klišé, že jsou to „pochybní“ lékaři, kteří umí spíš dobře mluvit než léčit, ale není to tak. Psychosomatický přístup skutečně funguje a  má jasné výsledky. Existují některé diagnózy, u kterých může být původ spíše psychogenní než somatický, zejména  jsou to funkční poruchy (MUS – Medical Unexplained Syndrome, např. nespecifické bolestivé stavy). I zde je ale nutné nazírat na pacienta komplexně. Je užitečné k  pacientovi přistupovat individuálně a  více se zajímat o  to, jakým způsobem života žije, jaký je jeho životní příběh, jak kvalitní má blízké vztahy, s  jakými postoji přistupuje k  okolí, k  sobě a ke  svému tělu. To, že emoce mají svůj fyziologický korelát a  jsou vázány na vegetativní a autonomní systém, o tom nikdo nepochybuje. Aktuální výsledky studií z  neurověd, imunologie, psychoonkoimunologie nám dokazují, proč je psychosomatický přístup k  pacientovi důležitý. Nejen tyto medicínské obory vysvětlují, že silné, nezpracované afekty a  negativní postoje k  sobě a k  okolnímu světu se mohou spolupodílet na  rozvoji minimálně funkčních poruch, které jsou medicínsky těžko řešitelné.

Abychom ve Fakultní nemocnici Brno mohli poskytovat psychosomatickou péči, je nutné splňovat několik podmínek – podmínku multidisciplinárního týmu, ochotu přemýšlet v  multimodálním přístupu k  pacientovi a přemýšlet o něm v  bio-psycho-sociálním kontextu. Domnívám se, že naše nemocnice má velké potenciály takovou péči  našim pacientům poskytnout. Fakultní nemocnice Brno je superspecializovaná nemocnice, která má vysoce nastavené standardy Evidence-Based Medicine a  jejíž lékaři  mají špičkovou odbornou erudici v  jednotlivých oborech. Právě tato rozličná odbornost je jedním z  předpokladů fungování multidisciplinárního přístupu. Tímto se lišíme např. od  některých soukromých pracovišť, která se sice označují za  psychosomatická, ale ve skutečnosti pracují psychoterapeuticky s  psychosomatickými pacienty, protože nezaručují podmínku rovnoměrně rozložené multidisciplinarity. Právě potřeba pracovat v  týmu je naprosto zásadní, proto není psychosomatický přístup pouze záležitostí psychologa, ale týká se skutečně všech odborníků z  řad lékařů, psychiatrů, psychologů, fyzioterapeutů, logopedů a dalších, kteří se společně radí o konkrétním pacientovi, aby pro něj nalezli jedinečný a  specifický léčebný plán. Týmová spolupráce se nezaměřuje pouze na  somatické souvislosti, ale všichni členové týmu jsou si kromě biologických souvislostí vědomi také psychických, sociálních i  spirituálních souvislostí léčby pacienta.

Jedná se např. o Interní hematologickou a onkologickou kliniku a Oddělení klinické hematologie, kde kolegyně rozvíjí psychologickou, psychosomatickou a  psychoterapeutickou péči o hemofilické pacienty. V  rámci Neurologické kliniky se psychosomatický model přístupu k  pacientovi uplatňuje   péči o pacienty s  vertebropatií či vertebroalgií, s  kognitivními poruchami nebo  roztroušenou sklerózou. Naši  odborníci jsou již řadu let součástí týmu na  Interní gastroenterologické klinice, Ortopedické klinice nebo  na  Spinální jednotce.  

Klinický psycholog pacientovi pomáhá emočně se zklidnit, může mu být velkou oporou v  akceptaci diagnózy a  učit jej strategie, které vedou k  lepšímu zvládání onemocnění. Může pacientovi postupně nabídnout náhled na  to, jak se stalo, že zrovna v  tento čas, v  této situaci onemocněl konkrétní diagnózou a  jaké změny v  životním stylu, ale i  v  postoji k  sobě a  k  nemoci je nutné udělat. Od  začátku práce klinického psychologa až k  tomuto konci je dlouhá cesta, obvykle trvá delší dobu, klidně i  půl roku až rok, než si pacient osvojí nutné změny, vedoucí k  lepší kvalitě života s  nemocí. Proto není reálné očekávat efekt psychologické intervence během pár dnů u  hospitalizovaného pacienta s  psychosomaticky vyjádřenou diagnózou. V  průběhu hospitalizace se nám většinou podaří pacienta namotivovat na kontinuální ambulantní péči, kde s  pacientem pracujeme podle předem stanovených cílů a podle komplexního léčebného plánu.

Problém je v  tom, že mnoho pacientů, kteří mají psychosomatické pozadí potíží, si nechce přiznat, že jejich psychosociální pozadí výrazně přispívá k  rozvoji a  udržování fyzických potíží. Místo toho chtějí od  lékaře recept, protože je to rychlé, jednoduché, nemusejí se sami nijak přičinit na  zlepšení jejich stavu. Zodpovědnost za  svůj zdravotní stav přenáší na  lékaře. Oproti tomu je psychoterapie poměrně náročný léčebný proces, a to na čas, emoce a mnoho svých osobních investic. Pokud je prokázán psychosomatický původ nemoci, je nutné, aby pacient začal pracovat na  sobě, vzal za  svoji nemoc zodpovědnost a uvědomil si, že investice z  jeho strany musí být minimálně stejné, ne-li vyšší než ze  strany odborníků. Když se pacient vnitřně zklidní, pochopí souvislosti nemoci a  zařadí si přítomnost diagnózy do  svého životního příběhu, tak se výrazně zlepšuje compliance (pozn. red. dodržování předepsaného léčebného režimu či  jiné intervence; ochota nemocného spolupracovat při  léčbě, přijmout a  řídit se pokyny lékaře). Samotná nemoc nemusí přejít do chronického stádia nebo nemusí  být tak naléhavá v  příznacích. Lékaři by proto měli znát efekt psychoterapie v  kontextu léčby psychosomatických onemocnění.

Součástí naší práce je účast na  různých lékařských kongresech, např. neurologických či algeziologických, kde o specifikách psychosomatické péče hovoříme. Např. na  Spinálním kongresu, který pořádala Neurologická klinika, jsme prezentovali několik přednášek. Vertebropatie je totiž jedno z  nejčastějších civilizačních onemocnění, kde má psychosomatický přístup velké uplatnění. Pro  úspěch léčby nestačí pouze farmakoterapie, je nutné zařadit fyzioterapii, psychoterapii a  další metody. Účastníme se také onkologických, chirurgických či  traumatologických kongresů. A  tento výčet jistě není úplný.

Oddělení klinické psychologie se podílí na  výzkumných projektech zaměřených na  psychologickou a  psychosomatickou problematiku v  úzké spolupráci s  klinikami Fakultní nemocnice Brno (Chirurgická, Neurologická, Interní hematologická a  onkologická). Ve spolupráci s  Chirurgickou klinikou realizujeme projekt  Management komplexní péče u  pacientů s  kolorektálním karcinomem, dále projekt  Prediktory přežití po  operaci u  pacientů s  karcinomem pankreatu s  přihlédnutím k  mechanismům zvládání stresu  a  další projekt má název  Vliv bariatrické operace na  vlastnosti bílé hmoty mozku, kognici a  afektivitu, který realizujeme společně i  s  CEITEC MU. Ve spolupráci s  Klinikou interní, geriatrie a  praktického lékařství, Chirurgickou klinikou a  Klinikou anesteziologie, resuscitace a  intenzivní medicíny jsme získali Start Up grant, budeme tedy provádět screeningové vyšetření kognitivních funkcí v  rámci předoperačního vyšetření jako nástroj ke  snížení výskytu pooperačních delirantních stavů. S  Interní hematologickou a  onkologickou klinikou úzce spolupracujeme na  rozvoji komplexní psychologické péče u  pacientů s  diagnózou hemofilie. Tento projekt byl prezentován na  odborném kongresu EHC (Evropského hemofilického konsorcia), který se tento rok uskutečnil v  Madridu. Výsledky psychologické péče zde za  Oddělení klinické psychologie prezentovala Mgr. Petra Bučková. Myslím, že je zjevné, že kromě poskytování každodenní psychologické péče pro naše pacienty se snažíme potvrdit pevné místo klinické psychologie a psychosomatiky v  současné medicíně tím, že přinášíme i užitečná vědecká zjištění, která mají důležitý a praktický přínos v  mnoha somatických oborech.

Tomuto tématu se věnuji celou svoji kariéru. Chronická bolest je závažné chronické onemocnění, které pacienta sice přímo neohrožuje na  životě, ale výrazným způsobem snižuje kvalitu jeho života. Chronická bolest nemá základní funkci akutní bolesti, která má funkci signálu a  upozorňuje na  špatné procesy v  těle, ale sama o  sobě se stává syndromem. Právě v  tom je její odvrácená strana, pacienti musí přijmout, že jejich bolavé tělo je bude bolet až do  konce jejich života. U  některých onemocnění páteře, kdy by už nebyl chirurgický zákrok efektivní, je jedinou možností konzervativní tlumení bolesti. Pacienti na  Oddělení léčby bolesti přicházejí ve chvíli, kdy jsou většinou na  nejsilnějším stupni z  třístupňového analgetického žebříčku  bolesti a  farmakoterapeutické možnosti léčby jsou omezeny. Je tedy výhodné využít i  nefarmakologických možností tlumení chronické bolesti, kdy se uplatňuje psychosomatický přístup v  multidisciplinárním týmu.

Obecně se vyplatí, pokud známe velmi dobře své vlastní potřeby, které si dovolujeme naplňovat. Také pokud máme naplněný smysl života a  v  našem životě je více radosti a  smíchu než starostí a  pláče.   Proto každému doporučuji dobře poznat sám sebe, abychom náš život prožívali více vědomě a  byl naplněný tím, co nám přináší vnitřní pocit uspokojení. A  při  tom všem bychom neměli zapomínat na  kvalitní vztahy. Ty patří mezi  nejdůležitější hodnoty, které v  životě máme.   To je to, pro  co žijeme a  díky čemuž se můžeme identifikovat, ale také se díky nim můžeme konfrontovat sami se sebou a  tím osobnostně zrát.

Je vhodné ještě podotknout, že život v  dnešní společnosti je hektický, často žijeme život jako na  horské dráze, emoce ani nestačíme prožít – „strávit“. Proto se domnívám, že je užitečné si přiznat, že nemusíme zvládat všechny požadavky, které se na  nás  hrnou v  práci, v  rodině či  v  komunitě, ve které žijeme. Omnipotence vždy po  jisté době přináší impotenci, tedy jinými slovy přináší nemoc.


FN Brno připravuje rekonstrukci Psychiatrické kliniky FN Brno

Fakultní nemocnice Brno postoupila do finální fáze rekonstrukce Psychiatrické kliniky. V  polovině května 2018 obdržela stavební povolení a v  současnosti probíhá výběr zhotovitele stavebních prací, které by mohly začít v posledním čtvrtletí letošního roku. Je zřejmé, že také kvalita prostředí může mít pro psychiatrické pacienty přímý vliv na úspěšnost léčby.

Hlavním důvodem oprav pavilonu je špatný technický stav. V  téměř havarijním stavu se nachází 1. PP, kde je nedostatečná hydroizolace spodní stavby a prostory není možno z  důvodu vlhkosti takřka vůbec využívat. Výplně otvorů na celém objektu jsou původní, vykazují netěsnost a v  mnoha případech nejdou otevírat. U objektu dochází v  letních měsících, díky převážně jižní orientaci, ke značnému přehřívání. V  důsledku toho vedou tyto stavebně-technické nedostatky k  vysokým provozním a energetickým nárokům.

Psychiatrická klinika aktuálně poskytuje akutní psychiatrickou péči a komunitní služby a to v  souvislosti s  reformou psychiatrické péče a vytvořením tzv. Centra duševního zdraví.

Základní myšlenkou návrhu oprav Psychiatrické kliniky bylo ponechat v co nevětší míře stávající pavilon G v  jeho původním navržení a rozšířit jej o dvojici nízkopodlažních hmot, která vytvářejí uzavřená atria. Tímto řešením zůstane plně zachováno využití stávajícího objektu, který po komplexní rekonstrukci bude i nadále vyhovovat pro daný provoz a současně dojde k vytvoření nových kapacit pro zkvalitnění poskytované péče. Do návrhu se mimo jiné promítá nutnost etapizace výstavby a řešení dočasného umístění vybraných provozů, ekonomika výstavby a současné požadavky na energetickou úspornost staveb.

Přímá vazba na stávající park

Významným požadavkem je umístění lůžkových jednotek tak, aby byla možná jejich přímá vazba na park, který je součástí plánované investice. V případě psychiatrické péče hraje možnost využití exteriéru významnou roli, což se ve značné míře promítá do celkové koncepce uspořádání stavby a jejího provázání s parkovými a terénními úpravami.

Finanční náklady:

Předpokládaná částka za realizaci je 577 mil. Kč vč. DPH. Projekt bude spolufinancován z  EU (IROP) a MZ ČR v  poměru 85/15%.

Pacienti ve FN Brno budou ležet na moderních postelích

Fakultní nemocnice Brno v  těchto týdnech zahájila poslední fázi obnovy svého lůžkového fondu. Jde o výměnu lůžek pořízených v osmdesátých letech minulého století. Nová lůžka zvýší komfort pacientů, ale i zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče.

Tento proces byl zahájen již koncem roku 2017, kdy došlo k  výměně lůžek určených pro poskytování intenzivní péče a lůžek pro malé děti, tedy batolecí lůžka. V  současné době se vyměňují lůžka určená pro standardní oddělení a to napříč celou Fakultní nemocnicí Brno – areál Bohunice, Dětská nemocnice a Porodnice na Obilním trhu 11. V  této etapě dojde k  výměně 1  131 lůžek. Finanční prostředky na kompletní moderní lůžkový fond obdržela nemocnice z  evropských fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu IROP. Výše investice je 45,6 mil. Kč (85 % IROP EU a 15% SR).

Ramanova spektroskopie odhaluje přítomnost mikroplastů v  životním prostředí

Bez plastů se v  současné době neobejde řada produktů a obalů. Bohužel se ale také zvyšuje jejich přítomnost v  životním prostředí a přispívají k  významnému znečištění, a to nejen jako pevný materiál, ale také ve formě drobných, pouhým okem neviditelných, částeček tzv. mikroplastů. Odhalit jejich množství v  životním prostředí a snížit jejich výskyt pomáhá Dánskému výzkumnému institutu Ramanův spektrometr od společnosti Renishaw.

Oblast výzkumu zabývající se touto problematikou v  sobě stále skrývá mnoho nejasností, a to jak v  rámci analýzy, tak i v  identifikaci. Vliv mikroplastů na lidské zdraví je sice do značné míry neznámý, ale předpokládá se, že je významný. Cílem výzkumu je přispět k  dalšímu pochopení vlivu mikroplastů a rozpoznání jejich účinků.

Morten Køcks a jeho kolegové z Dánského technologického institutu (DTI, Aarhus, Dánsko) aktuálně spolupracují jak se soukromými společnostmi, tak s Dánskou agenturou pro ochranu životního prostředí na technologiích pro odstraňování těchto částic například z odpadních vod. Cílem je přispět ke kvalitnější likvidaci mikroplastů v čistírnách odpadních vod a dalších místních vodních zdrojích.

Prvním krokem je vyvinout vhodnou metodu, která pomůže určit množství mikroplastů. Tradiční laboratorní techniky, jako je plynová chromatografie s hmotnostním spektrometrem (GC-MS), umí určit množství plastické hmoty, ale velikost jednotlivých částic nebo jejich počet nezjistí, přičemž ke kvalitnímu výzkumu jsou potřebné oba údaje. Infračervená mikroskopie umí obojí, ale není zase vhodná pro analýzu velmi malých částic a je také ovlivněna jejich morfologií. Zajistit co nejkomplexnější analýzu proto pomáhá týmu pod vedením M. Køckse Ramanova spektroskopie. Její využití ve výzkumu je dokonce tak výrazné, že bylo nutné rozšířit kapacitu konfokálního mikroskopu Renishaw inVia ™ pomocí systému inVia Qontor.

Pro svou práci potřebují výzkumníci odpadní vodu z čistírny odpadních vod, dále nevyužitelný zbytkový materiál (jako jsou minerály a organické látky) a usazeniny zachycené filtrem nebo usazené na povrchu. To zahrnuje použití řady pokročilých funkcí inVia mikroskopu. Mikroskop automaticky vyhledá částice a určí jejich velikost a skladbu. Následně vše zobrazí ve formě Ramanovy mapy částic a pomocí speciální spektrální analýzy identifikuje plasty a organické látky. Výsledkem jsou komplexní údaje o počtu, velikosti, tvaru a chemickém složení částic.

Na základě výzkumu bylo zjištěno, že čistírny zachytí zhruba 99 % mikroplastických částic, a s  plasty si tak umí poradit. Institut i nadále pokračuje ve vývoji metod, které by poskytly ještě přesnější výsledky. Výzkum bude rozšířen o částečky mikroplastů menší než 20 μm a dále o oblast znečištění kanálů gumou z pneumatik a minimalizace mikroplastů v místních zdrojích odpadních vod. Vedle toho se bude zabývat také problematikou nahromaděných mikroplastů v kalu čistíren odpadních vod.

Další podrobnosti o výzkumu najdete na: http://mst.dk/media/143341/partnerskab-om-mikroplast-i-spildevand-2017.pdf (shrnutí v  angličtině je na straně 10).

Další detaily o plastické analýze pomocí konfokálního Ramanova mikroskopu Renishaw inVia najdete zde: www.renishaw.com/polymers.



„Tati, není té paní v  reklamě na pračku zima?“

Poslední Sexistické prasátečko začíná

Nezisková organizace NESEHNUTÍ zahajuje desátý a poslední ročník anticeny Sexistické prasátečko. Reklamy, které znevýhodňují ženy a muže na základě pohlaví, může nominovat každý, a to na webu http://www.prasatecko.cz/. Nominace se budou sbírat do 30. září 2018, poté si v hlasování vybere nejvíce sexistickou reklamu veřejnost i odborná porota.

Poslední Sexistické prasátečko se rozhodlo upozornit na to, jaký dopad má sexistická reklama a sexismus na každodenní život. A to pomocí maleb ve veřejném prostoru s  hlavní postavou holčičkou Viktorkou, která se ptá svých rodičů na různé stereotypy, které přetrvávají v  naší společnosti. Malby vznikají ve spolupráci s  agenturou Butterflies and Hurricanes. První je umístěna v  pražském Karlíně u Café Shadow. Další budou vznikat v  průběhu posledního ročníku na různých místech v Praze i Brně.

„Chceme upozornit na to, že se sexismem se setkáváme všichni každý den a to nejenom v  reklamě. A že sexismus má na nás dopad – na to, jak se ve veřejném prostoru cítíme a co můžeme v  životě dělat. Holčička Viktorka v  našich malbách se proto ptá na věci, které zná z  reklam, ale i z  běžného života,“ vysvětluje jedna z  organizátorek anticeny Kristýna Pešáková z  Nesehnutí. Na dalších malbách bude Viktorka mluvit o emocích, kráse, i vzdělání.

„V našem studiu designujeme pro značky, kterým jde o budoucnost téhle planety a o úctu a respekt k lidem. Všichni v B&H se shodneme, že sexismus nejen v reklamě škodí. Holčička Viktorka nás v prostorách často navštěvuje a jen se diví. Třeba proč by nemohla být prezidentkou. A my se divíme s ní,“ Michaela Thomas, majitelka designového studia Butterflies & Hurricanes.

Poslední ročník anticeny se také nese v  duchu bilancování úspěchů, kterých Sexistické prasátečko dosáhlo a rekapitulace témat, které ve společnosti otevřelo. Proto se i na webu anticeny budou objevovat delší texty s  nejčastějšími motivy sexistické reklamy. Prvním zveřejněným tématem je spojení sexistické reklamy a násilí, respektive jeho zlehčování, které přispívá k  větší toleranci násilí na ženách ve společnosti.

Z nominovaných reklam stejně jako v předchozích letech vybere jednoho vítěze veřejnost a druhého odborná porota. V loňském roce se v anticeně sešlo 90 reklam. Od veřejnosti si první místo za jazykový sexismus, ponižující vtip i motiv kritizující kampaň #metoo vysloužilo Free Radio, které v nově pojatém hlasování za nepřijatelnou označilo hned 92 % hlasujících z řad veřejnosti. Odborná porota přisoudila první příčku reklamě firmy FEKO LT, která podle expertů a expertek vulgárním způsobem ponižuje ženy.

Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 20. června 2018